Děkujeme všem dárcům
za finanční prostředky pro
občany vytopených srbských
měst Obrenovac a Krupanj.
Bylo vybráno přes 27 000 Kč.
Za ně jsme pořídili
polštáře a přikrývky
pro nejchudší z vyplavených.
Děkujeme i za dar školních brašen.
Zde si můžete prohlédnout foto
z předávní vašich darů.
Ještě jednou díky za vaši štědrost.



Právě připojeni - hostů: 415 

DOPORUČENÉ KNIHY

Alexander DORIN

SREBRENICA





Právě (19.12.2013) vyšla výborná kniha.

Alexander Dorin, Švýcar s jihoslovanskými kořeny, odhaluje snad největší mediální a politický podvod, který byl na nás dosud spáchán. Českému čtenáři přináší mnoho otřesných faktů a dosud chybějících informací. Kniha zároveň nepřímo ukazuje na hanebnou úroveň české mediální scény. Její čtení nedoporučujeme zarytým pravdoláskařům. Mohla by u nich vyvolat silnou depresi či infarkt.

Po přečtení se budete na svět dívat docela jinak.

Cena: 330 Kč + poštovné+balné



Objednávky na:

http://www.amabilis.cz/botanika/eshop/0/0/5/125-SREBRENICA




DOPORUČENÁ KNIHA:



Prof. Dr. Rajko Doleček

Necenzurované obrazy II.





Kniha plná faktů z nedávné historie Evropy, jejichž zveřejnění se mnohým mocným dnešního světa nelíbí. Ukazuje na pravé viníky posledních balkánských válek a krvavého rozpadu Jugoslávie. Čtení této knížky vás nenechá lhostejnými.




  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
Západobalkánské zápisky: Konečné řešení společných hranic. Kde bude hranice NATO? Email

Čtvrtek, 8. Září 2017 / Mirko Raduševič

alt

Když se letos u příležitosti 25.výročí rozdělení Československa vzpomínalo na spor ohledně hranic, v tu dobu se palcovými titulky ozvala slovinská média vyjadřující odhodlání této malé dvoumilionové země pustit se do Chorvatska, jestliže nebude ochotné podřídit se rozhodnutí arbitráže týkající se společné hranice. (vlevo místo plánovaného mostu mezi bosenským územím a chorvatským poloostrovem)


Jedná se o to, že Slovinsko po rozdělení Jugoslávie, nemělo mít přístup ze svého pobřeží do mezinárodních vod Jaderského moře a pro lodě nezbývalo, než plout přes chorvatské výsostné vody. Dochází k mezinárodní arbitráži, která letos v červnu rozhodla, že Slovinsko dostává 2,5 míle široký koridor ze svých vod směřující do mezinárodních vod. Chorvatská strana rozhodnutí ignoruje a proto slovinský premiér Miro Cerar začal svému jižnímu sousedovi slovně vyhrožovat: „Jako předseda vlády budu se svými ministry rozhodně reagovat.“ Tato reakce nebyla zatím nijak specifikována, pouze lodě slovinské policie začaly kontrolovat zmíněné vodní prostory. K tomu Miro Cerar ještě dodal: „Budeme promyšleně a rozhodně reagovat.“

Aby najednou pro Chorvatsko toho nebylo málo, na jižní hranici se ozvala ohledně hraničního sporu Bosna a Hercegovina. I v tomto případě dochází ke sporu ohledně „otevřeného moře“, což je problém již staršího dat, který byl řešený po rozpadu Jugoslávie mezi Chorvatskem a jeho mořskými sousedy v roce 1999. Konkrétně se jedná o dohodu mezi Tuđmanem a Izetbegovićem, která ovšem nebyla nikdy ratifikovaná. Znamenala to, že chorvatské pobřeží je přerušené přibližně v délce kolem 10 až 15 kilometrů územím Bosny a Hercegoviny (viz Neum a poloostrov Klek). Vzniklý hendikep se Chorvatsko společně s EU snažilo a snaží vyřešit výstavbou obřího mostu z chorvatské pevniny na poloostrov Pelješac. Výstavba by měla stát z fondů EU kolem 420 mil. euro.

Projekt ale okamžitě napadla sarajevská vláda s tím, že výstavba mostu zabrání Bosně a Hercegovině v přístupu k moři. Letos v červenci reaguje na toto chorvatská strana a snaží se své jižní sousedy uklidnit přepracováním projektu mostu. Výška mostu je zvýšena z původních 35 metrů na 55 a rozestupy mezi spornými středovými pilíři se rozšiřují až na dvě stě metrů. To vše pochopitelně projekt značně prodražuje. Sarajevo se však stále tvrdošíjně dívá na tento projekt jako na jednostrannou snahu Chorvatska zablokovat Bosňanům přístup k moři, který jim garantovala uváděná dohoda z roku 1999.

Hranice NATO

Zatím nadějné se zdá řešení hraničního sporu mezi Srbskem a Bosnou - Hercegovinou. Západobalkánská média píší a mluví o historické návštěvě srbského prezidenta Aleksandra Vučiće v Sarajevu, když naposledy zde byl srbský prezident před šesti lety. Centrálním bodem jednání jsou teritoriální otázky a nejedná se vůbec o malichernosti, neboť se v Sarajevu mimo jiné jednalo o hranici vojenského bloku NATO a neutrálního Srbska.

Zdejší problém spočívá v tom, že za dob Jugoslávie byla na řece Drině vybudovaná vodní elektrárna Zvornik a Bajina Bašta. Srbský podnik vybudoval veškeré zařízení elektrárny s tím, že dvě turbíny připadnou Srbsku a jedna Bosně. Nyní se jedná o tom, že Srbsko jako výhradní vlastník elektráren požaduje kus bosenského teritoria výměnou za jiné. Nevyřešená území mezi oběma zeměmi tvoří dnes již pouhé tři procenta. I toto málo se stává strategickým faktorem a mluvil o tom k novinářům také tak srbský velvyslanec v Sarajevu Stanimir Vukićević. Upozornil, že Srbsko nebude v žádném případě bránit Bosně a Hercegovině vstupovat do evropských struktur včetně NATO. K tomu ale poznamenal: „Srbsko vyhlásilo svoji neutralitu. Oznámili jsme alianci NATO, že jsme neutrální a nehodláme do této organizace vstupovat ani do žádné jiné, ani do Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODBK) vedené Ruskem. Chceme být ve svém rozhodování vůči NATO, ale i jiným svobodní. Přejeme si spolupráci ale nikoli na úkor některé jiné země, chceme podnikat aktivity ve smyslu míru a stability. V tomto smyslu jde Bosna svojí cestou. Co si však Srbové v Bosně nepřejí, aby z jakékoli strany řeky Driny nehraničili s NATO. Tento úmysl byl vysloven štábu NATO.“ Poznamenejme, že velvyslanec Vukićević má na mysli, jak Srbsko jako takové, tak ale Republiku srbskou v Bosně.

Jiná hra na obzoru

Řešení otázky Kosova se v poslední době stává velkou šachovou partii, kde se účastní velmistři nebo se do ní zapojuje supercomputer od firmy IBM Deep Blue. Zdá se však, že spíše než Deep Blue se zapojí do hry americký DeepState. Dosud řešení partie záviselo pouze na Bruselu. Ukázalo se, že jednání jsou neefektivní a příliš pomalá vzhledem ke stanovenému cíli vstupu Srbska do EU v roce 2020. Podmínkou je pochopitelně vyřešení všech problémů mezi Prištinou a Bělehradem. Zdá se, že všem stranám dochází trpělivost v hledání konečného kompromisu a řešení. Nedávno jsme psali o námětu srbského ministra Ivice Dačiće k vytvoření Společenství srbských obcí v Kosovu, srbské pravoslavné církvi v Kosovu a finančnímu vyrovnání za uzurpovaný srbský majetek (Srbský ministr zahraničí o vymezení vztahů s Kosovem).

Na jeho tvrdá slova recipročně zareagoval samozvaný kosovský prezident Hashim Thaçi, který je častým hostem ve Washingtonu a chlubí se, že je v kontaktu s Trumpem a s viceprezidentem Joe Bidenem, který byl loni na návštěvě v Kosovu. V plánu je setkání kosovského prezidenta s Trupem v USA. Thaçi jako věrný spojenec proto navrhl, že „pouze přímá účast USA v rozhovorech o Kosovu představuje rychlý a jistý pokrok v jednáních.“

K jeho prohlášení dochází ve chvíli, kdy vysoká představitelka pro zahraniční politiku a bezpečnost EU Federica Mogheriniová přistupuje na řešení, že Německo bude hlavním vyjednávačem mezi Kosovem a Srbskem. Navíc nyní souhlasí s kosovským požadavkem účasti USA jako pozorovatele v jednání. Okamžitě reagoval srbský prezident Aleksandar Vučić s tím, že v tom případě bude dalším pozorovatelem také Rusko.

Hashim Thaçi navíc podmiňuje konečnou dohodu se Srbskem její schválení referendem v Kosovu a k tomu dodává v rozhovoru pro srbský státní rozhlas a televizi: „Konečná smlouva musí prostřednictvím referenda garantovat normalizaci vztahů a usmíření, což by otevřelo perspektivu Kosova v rámci OSN, EU a NATO.“

Zdá se, že přizváním USA k jednání se situace jen zkomplikuje. Srbsko bude trvat dalším partnerovi pro jednání Rusku a zájmy obou velmocí v této oblasti jsou naprosto odlišné.